SPORTOVNÍ KLUB MORAVSKÉ BUDĚJOVICE z.s.

Starší žáci na Velký pátek zavítali na dohrávku 1. kola do Náměště nad Oslavou.

30.03.2024 - 15:13

Náměšť nad Oslavou – MB 3:1 (3:0), branka: Gemidžiev

Sestava: Obrdlík, Vandas, Večeřa, Okošová, Foltýn, Fiala, Šplíchal, Gemidžiev, Nix, Svoboda P., Němeček

Střídali: Bulíček, Urbánek

Do utkání jsme vstoupili lépe a kombinační hrou jsme soupeře nenechali hrát. Po ztrátě míče jsme dobře přepínali do obrany a soupeř neměl mnoho šancí. Jak to u nás bylo koncem loňského roku, koncovka je to, kde nás tlačí pata. Soupeř nás nechal kombinovat po velké vápno a tam naše akce končili na kopačkách soupeře.

V 16. minutě si slabou chvilku vybral náš brankář Adam Obrdlík, kdy dostal zpětnou přihrávku od stopera, kterou chtěl chytnout do náruče. Na poslední chvíli si však uvědomil, že by se jednalo o malou domů a míč propustil za svá záda. K naší smůle byl u míče rychleji dobíhající útočník soupeře, který uklidil míč do prázdné branky, 1:0 pro domácí.

Pro naše hráče to byla těžká rána, a tak na chvíli přebral otěže zápasu soupeř. O pět minut později převzal 25m od brány míč obránce Ondřej Velc a krásnou střelou uklidil míč do naší brány, 2:0 pro domácí.

Po této ledové sprše jsme se opět oklepali a pokoušeli se dobít soupeřovu bránu, bohužel marně. Naši hráči s postupujícím časem začali být nervózní a udělali věc, kterou jako trenér nerad vidím, začali si vyčítat ztráty míče, prohrané souboje a týmový duch na jaký jsme zvyklí se pomalu vytrácel. Velmi zle bylo v 38. minutě. Náš nedůraz v malém vápně pramenil ve třetí branku soupeře, 3:0.

V poločase si hráči sedli na střídačku a společně dávali dohromady, proč dochází k tak velkému neúspěchu. Jako trenéři jsme je nechali a poté jim dodali sebevědomí. Náš výkon nebyl obrazem výsledku. Soupeři jsme dva góly darovali a samy jsme nebyli schopni do branky míč dotlačit.

Do druhé půle vkročil náš tým správnou nohou. Byli jsme aktivní a vytvářeli si šance. V 61. minutě nás konečně čekala sladká odměna. Pavel Gemidžiev dostal balón na pravé straně a obstřelem brankáře dodal novou krev do našich žil, stav 3:1. O minutu později mohlo být zase o něco veseleji. Honza Němeček si před naší střídačkou obhodil obránce a vypadalo to, že už ho v cestě na branku nic nezastaví. Omyl, soupeřův obránce neváhal a našeho hráče bez míče na kopačce nemilosrdně zezadu sestřelil. Rozhodčí bohužel chyboval a tím ovlivnil další dění zápasu. Místo karty pro domácího obránce přišla karta pro naše trenéry Petra Obrdlíka a Jirku Kvapila. Druhý jmenovaný si ji rozhodně nezasloužil. Od té chvíle byl rozhodčí dalším hráčem soupeře.

O tři minuty později Petr Obrdlík opouštěl lavičku s červenou kartou pro trenéra. Kluky tahle situace nezlomila, naopak semkli se a jako jeden muž dobývali branku soupeře. V 66. minutě se nechal hloupě vyloučit i náš útočník Petr Svoboda za dvě žluté karty po úmyslných rukách. První karta byla klukovina a druhá karta byla velice přísná. V tento moment se zdálo, že je hotovo. Absence asistenta trenéra na lavičce nevadí, ale o hráče v poli méně už je citelná ztráta. I přesto jsme byli stále nebezpeční, otevřeli jsme hru a vrhli se do útoku. S trochou štěstí jsme přežili všechny brejky soupeře a s míčem na kopačkách jsme i v deseti byli ti co se snažili změnit skóre. Bohužel jsme nedokázali vstřelit gól a soupeř zvítězil 3:1.

Naši hráči však odjížděli se vztyčenou hlavou a s něčím co tento kolektivní sport dělá krásným. Odjížděli jako tým! S tím, že život nepřináší jenom radosti, ale i prohry. A i přesto, že se něco nepovede, jsou na hřišti jeden pro druhého. Druhá půle opět ukázala to, že se za sebe a za kolektivní úspěch budou rvát jako lvi.

Pro nás trenéry to je ten nejhezčí signál. Naše práce k něčemu je. I když třeba nikdo z nich nebude Pelé, Maradona, Messi nebo Ronaldo, tak i přesto se v životě neztratí, protože jim fotbal dal sílu bojovat. Všem klukům a dívce patří díky a další zápas zase všichni za jednoho a jeden za všechny!

Sepsal: Petr Obrdlík