SPORTOVNÍ KLUB MORAVSKÉ BUDĚJOVICE z.s.

Naši starší žáci v neděli hráli utkání v malebné přírodě nedaleko hradu Pernštejn v Nedvědicích.

24.10.2023 - 13:06

Nedvědice – Moravské Budějovice 4:2 (2:1), branky: Němeček 2x

Sestava: Fiala, Foltýn, John, Křivánek, Lukš, Němeček, Okoš, Svoboda P., Šplíchal, Vandas, Večeřa

Střídali: Bulíček, Gemidžiev, Nix, Obrdlík, Okošová, Urbánek, Prokeš

Rčení v jednoduchosti je krása pojal soupeř doslova. I když o kráse nemohla být řeč.

Nedvědice mají ve svém mužstvu nejlepšího hráče naší soutěže, a to útočníka Štěpána Krytináře. Dle mého názoru by měl už dávno hrát minimálně o dvě soutěže výš. K naší smůle to tak není a podle toho utkání vypadalo.

Naši hráči nastoupili na hřiště s jasným plánem, a to neměnit naši hru, snažit se kontrolovat balón a nechat soupeře běhat bez balónu. Od vápna k vápnu nám naše taktika vycházela, bohužel kvalita naší finální fáze nebyla valná. Ovlivnilo nás při našem snažení hlavně hřiště, kdy i přes snahu roztáhnout hru k lajně soupeř zvládal vyplňovat prostory a zahušťovat hřiště. Od hranice velkého vápna to k lajně bylo maximálně 2m a to naší hře nevyhovovalo. Nicméně to není omluva a náš tým rozhodně není tím, kdo by fňukal, že to nešlo kvůli všemu okolo, soupeř má podmínky stejné a popasoval se s tím tak, jak by domácí tým měl.

Ve 14. minutě se ke slovu dostali domácí. Taktika Nedvědic byla jasná a jednoduchá. Kopnout balón přes celé hřiště a Štěpáne dělej co umíš. Nákop dopředu a souboj Patrika Večeři s Štěpánem Krytinářem. Soupeř našeho stopera předčil a sám na bránu nedal Benovi Lukšovi šanci 1:0.

Opět prohráváme a opět se naši hráči dokázali zvednout. Jáchym Okoš vybojoval na naší polovině balón a centrem vyslal na steč Honzu Němečka. Díky chybě hostujícího stopera šel Honza sám na bránu a po prudké střele jsme mohli jásat 1:1.

O dvě minuty později však přišel další nákop soupeře, Štěpán Krytinář předběhl všechny obránce a střelou z levé strany na přední tyč vrátil domácím vedení 2:1.

V tento moment jsme přeskupili řady a na osobní obranu útočníka domácích poslali Lukáše Vandase. Do konce poločasu se pak obraz hry neměnil, soupeř bránil na vlastním vápně a odkopy se snažil poslat do úniku Štěpána Krytináře. Naši hráči kombinovali a trpělivě se snažili soupeři zasadit další ránu. K naší smůle jsme nedokázali ve vápně soupeře udeřit, a tak se šlo do kabin za stavu 2:1.

Úvod druhé půle nevyšel podle představ a už v 42. minutě Ben Lukš nedosáhl na střelu do pravé šibenice 3:1. Naši hráči však opět hlavy nesklonili, bojovali a snažili se výsledek otočit. Kombinací hráče Nedvědic předčili a na držení míče jsme byli jasně lepší. Na to se však fotbal bohužel nehraje.

Až v 51. minutě po faulu na levém rohu velkého vápna nám dal soupeř šanci. Rozehry se ujal Patrik Večeřa a krásným centrem našel výborně hrajícího Pavla Gemidžieva. Ten hlavičkou trefil pravou tyč a balón se kutálel po brankové čáře pryč z brány. Naštěstí měl nejlepší reakci náš nejlepší hráč Honza Němeček a uklidil míč do odkryté brány 3:2.

Kluci cítili, že není konec a soupeře opět zatlačili před jeho šestnáctku. Nedvědice pouze odkopávali balón dopředu na svoji jedinou hrozbu. To se nám stalo osudným v 62. minutě, kdy Štěpán Krytinář opět zpracoval nakopnutý balón a přes naše dva obránce si došel pro hattrick 4:2.

Snažili jsme se i nadále výsledek otočit, ale bylo to nad naše síly. Ba naopak jsme mohli být ještě potrestáni z rychlých protiútoků. Soupeř nám mohl přidat ještě dva až tři góly. Zachránil nás Ben Lukš i konstrukce branky. Konečný výsledek 4:2.

Náš soupeř byl bohužel nad naše síly. Musíme s pokorou přiznat, že nás porazila jednoduchost nákopu za obranu a Štěpán Krytinář. Našim klukům ročníku 2009 tvrdíme, že to není cesta. Teď jsme jako trenéři museli těžce kousat porážku od horšího mužstva, které nám ukázalo, že někdy ano. Pro nás trenéry se však nic nemění. Prohru házíme za hlavu, a i nadále chceme jít cestou pěkného kombinačního fotbalu.

Naše hráče musím pochválit za bojovnost a nasazení, jediné, co však musíme zlepšit, je naučit se se ctí prohrávat. Je opravdu zvláštní pocit odcházet poražen i když soupeř nic extra nepředvede. Nikdo to nemá rád, ale k životu to patří.

Do dalších kol budeme opět s hlavou nahoře a budeme se snažit naše příznivce nezklamat. Jsem hrdý, že náš tým není jen o jednotlivci, ale že jsme opravdu parta, která drží a táhne za stejný konec. To je to, co děti fotbal má naučit a proč ho máme tak rádi.

Napsal: Petr Obrdlík